„Znojmo, vidím tě dvojmo“
Kdo by si nespojil královské město Znojmo s vínem! Vedle Valtic a Mikulova je to naše třetí metropole vína, a to největší a taky nejhistoričtější. A skutečně, už nejbližší okolí města oplývá vinicemi. Když se postavíme na vyhlídku nad srázem do údolí Dyje, máme hned pod sebou vinici Rajská zahrada, a to jsme ještě ani neopustili historické centrum města. Na druhé straně údolí vidíme Kraví horu, porostlou vinicemi a za ní se k jihu táhne skoro souvislé pásmo vinic na pravém břehu Dyje až k hranici s Dolním Rakouskem u Hnanic. Nejvíc vinic je právě v pásmu podél hranice; na ty moravské tam plynule navazují dolnorakouské. Na severu Znojemska už tolik vinic není, přesto jsou tam komplexy vinic u Lechovic a Práčí, Stošíkovic na Louce a pozoruhodné Weinperky v Miroslavských kopcích. Pak delší dobu skoro nic, až u Dolních Kounic a Moravských Bránic je zajímavá mikrooblast na srázných úbočích řeky Jihlavy. Vyniká červenými víny tradičních odrůd, především Frankovkou. Dřív tyto vinice patřily do Brněnské oblasti, ta ale dnes už neexistuje ani jako podoblast a byla dost neorganicky roztržena mezi podoblast Velkopavlovickou a Znojemskou. Tak se stalo, že vinařská obec Brno je dnes v podoblasti Velkopavlovické, ale Rajhrad a Dolní Kounice patří do podoblasti Znojemské.
Odolný Solaris a Hibernal
Ještě větší anomálií je Sádek, experimentální vinařství v katastru obce Kojetice, pouhých 8 km jihozápadně od Třebíče, tedy vlastně už na Českomoravské vrchovině. Však taky tato vinice leží v nadmořské výšce 520 metrů! Přitom moravské vinice jen zřídka vyšplhají přes 300 m. Vinařství Sádek s.r.o. obnovilo asi před 30 lety vinice, které tam existovaly snad už v 18. století nebo i dříve. A celkem pochopitelně se specializuje na rané a odolné odrůdy, které mohou v tak neobvyklém prostředí dát dobré víno, například Solaris a Hibernal.
Typické odrůdy
Znojemsko je známé především zajímavými víny z bílých odrůd s vyšším podílem kyselinek. Na rozdíl od Mikulovska zde nenajdeme vápence, spíš převládají hutné spraše a písky. Výborné bývají voňavé Sauvignony, ale daří se i Ryzlinku rýnskému a Rulandskému bílému. Nesmíme zapomenout ani na Veltlínské zelené, jehož kultura sem zasahuje ze sousedního Rakouska. Tím samozřejmě zdaleka výčet úspěšných odrůd nekončí. Za ochutnání stojí i vína červená, přestože pro tuto podoblast nejsou úplně typická. Chcete-li znojemská vína ochutnat, nabízí se k tomu řada degustačních stánků, které některé vinařské podniky zřídily na malebných místech mezi vinicemi. V sezóně je můžete objíždět speciální autobusovou linkou, zvanou Vínobus. Ostatně přímo ve Znojmě je příležitostí víc než dost. Za zmínku stojí určitě samoobslužná degustační Enotéka znojemských vín blízko proslulé rotundy sv. Kateřiny. S předplacenou kartou si můžete sami načepovat ze 70 vystavených vín.
Vinařské podniky
S Mikulovskem má Znojemsko společné to, že většina vinic leží v oblasti, která byla do konce války osídlena Němci, spíš tedy Rakušany. Proto i tady vznikly velké vinařské podniky, teprve po roce 1989 reorganizované a zprivatizované. Malých vinařů tu není tolik, jako třeba na Slovácku. Velké podniky zato mají dost prostředků a intelektuálních kapacit na to, aby se mohly věnovat zkvalitňování produkce vína na odborném základě. Obnovují také vinice v místech podél někdejší „železné opony“, která byla po válce opuštěná. Slouží jim ke cti, že se nesnižují k masové produkci podbízivých vín, jako některé podniky v jiných podoblastech. Asi největším podnikem na Znojemsku je Znovín Znojmo se sídlem v Šatově. Jeho pýchou jsou vína z proslulé vinice Šobes. Leží na levém břehu Dyje v jejím malebném meandru. Šobes byl vysoce hodnocen už v 18. století a zůstalo tomu tak dodnes.
První VOC u nás
Na Znojemsku taky vzniklo první sdružení VOC v republice – VOC Znojmo. Sdružuje dvacítku velkých i menších vinařství. Je ze všech VOC nejen nejstarší, ale i nejaktivnější a samo vyprodukuje víc vína, než všechna ostatní dohromady. Smějí to být vína jen ze tří odrůd: Sauvignon, Ryzlink rýnský a Veltlínské zelené.