Ačkoliv je Mikulovská podoblast celkovou rozlohou nejmenší ze všech čtyř podoblastí, v ploše osázených vinic za ostatními nijak nezaostává, je v ní skoro 5 000 ha vinohradů, a to je dokonce číslo nejvyšší, i když podoblast slovácká nebo velkopavlovická nezůstávají příliš pozadu. Ale v jiných ukazatelích už se hodně liší. Zatímco na Slovácku je 118 vinařských obcí, na Mikulovsku pouhých 30. Zato však to jsou vinařské obce par excellence. Jakýmsi hlavním městem vinařství jsou Valtice, protože tam sídlí Národní vinařské centrum, pod které spadá i Salon vín České republiky. Ten pořádá prestižní Národní soutěž vín a podílí se na soutěži Vinex, kterou pořádá s brněnskými veletrhy.
Historie podoblasti
Na rozdíl od slovácké i velkopavlovické podoblasti bylo Mikulovsko do roku 1945 osídleno skoro výhradně německy mluvícím obyvatelstvem. Samotné Valtice byly vlastně až do roku 1920 v Dolních Rakousích a jmenovaly se Feldsberg. Československo si vymohlo jejich připojení k Moravě kvůli železniční trati z Břeclavi do Znojma, která tudy prochází. Trať je dnes už skoro bezvýznamná, ale Valtice nám už zůstaly. Důsledkem poválečného vyhnání Němců bylo, že většina půdy připadla státním statkům, které o rozvoj vinařství neměly velký zájem. V Mikulově a ve Valticích vznikly „vinařské závody“, kterým šlo hlavně o množství a ne o kvalitu. Na odrůdy se moc nehledělo, státní statky a JZD (Jednotná zemědělská družstva) přivezla do závodu hrozny a ty se zpracovaly. Teprve pak se technolog rozhodoval, jestli to bude müllerka nebo neuburg. Vyšlo to celkem nastejno. Vznikala tak průměrná, často doslazovaná a nezajímavá vína, kterých byly v dobách socialismu v „sámoškách“ plné regály.
Pálava
A přece je Mikulovsko země vínu zaslíbená, dávající především výborná bílá vína. Zejména svahy na úpatí Pavlovských vrchů (nesprávně zvaných Pálava), bohaté na vápník a hořčík, svědčí klasickým odrůdám jako je Ryzlink vlašský, Sauvignon nebo Ryzlink rýnský. Okolí Valtic bývalo typické Sylvánským zeleným. Ostatně na úpatí Pavlovských vrchů v obci Perná byla vyšlechtěna i naše dnes nejpopulárnější a nevysazovanější odrůda. Hádáte-li, že je to Pálava, hádáte správně. Do Státní odrůdové knihy byla zapsána teprve v roce 1977. Pálava je dnes mimořádně populární hlavně u lidí s menšími zkušenostmi s vínem, a tak ji vinaři často dělají podbízivě polosladkou. Ale zkuste vyhledat suchou nebo aspoň polosuchou, budete mile překvapeni!
Ryzlink vlašský
Zkušení ale asi dají přednost „vlašáčku“, tedy Ryzlinku vlašskému a jeho jemnému aroma. My starší si pamatujeme, že to bývalo vždycky víno hodně suché až tvrdé, s vyšší kyselinkou a chutnalo jen těm, kteří už „měli dost napito“ – což v řeči vínoznalců neznamená, že byli opilí, ale že už ochutnali hodně vín a rozuměli jim. Dnes ovšem vinaři i s „vlašákem“ dělají divy a výjimkou není ani vyloženě sladký. Někdy ke škodě jeho původního charakteru. Zastánci ryzího charakteru Ryzlinku vlašského založili v roce 2012 sdružení VOC Pálava, které smí produkovat právě pouze Ryzlink vlašský a stanovuje pro něj velmi přísné podmínky. Výsledné víno smí obsahovat nanejvýš 12 g/l cukru. Bohužel, víno s označením VOC Pálava jen těžko seženete, v některých letech je členové sdružení neprodukují vůbec.
VOC Mikulovsko a Valtice
V podoblasti však existují ještě další dvě sdružení VOC – Mikulovsko a Valtice. Mikulovsko ctí vína z obou ryzlinků, Pálavy a všech tří Rulandských (bílé, šedé a modré). Valtice staví na Sylvánském zeleném a Ryzlinku rýnském. To ale neznamená, že vína z jiných odrůd by nemohla být výborná. Odrůdová rozmanitost je tady stejná jako všude na Moravě. Ale je pravda, že modré odrůdy nejsou pro Mikulovsko právě typické. Zajímavá jsou i vína ze západní části podoblasti – z Drnholce, Novosedel nebo Dolních Dunajovic, která spoléhají na terroir menší sestry Pavlovských vrchů – Dunajovických kopců. A na sever od zrcadel Novomlýnských nádrží je Strachotín a Pouzdřany s vyhlášenou tratí Kolby.
Turistika nejen za vínem
Mikulovská podoblast je také asi turisticky nejzajímavější: kdo by neznal Lednicko-valtický areál zapsaný na seznamu UNESCO! Nebo Dietrichštejnský zámek v Mikulově a samotné Pavlovské vrchy se zříceninami Děvičky a Sirotčí hrádek! No, a vrcholnou moravskou bakchanálií je mikulovské vinobraní. Přitahuje každý rok tisíce návštěvníků z celé republiky, kteří vypijí co se dá… Opravdoví fajnšmekři si ale k vychutnání jihomoravských vín vyberou spíš klidnější příležitost, nebo ne? Třeba Vinárium.
