fbpx

Mikulovská podoblast

Ačkoliv je Mikulovská podoblast celkovou rozlohou nejmenší ze všech čtyř podoblastí, v ploše osázených vinic za ostatními nijak nezaostává, je v ní skoro 5 000 ha vinohradů, a to je dokonce číslo nejvyšší, i když podoblast slovácká nebo velkopavlovická nezůstávají příliš pozadu. Ale v jiných ukazatelích už se hodně liší. Zatímco na Slovácku je 118 vinařských obcí, na Mikulovsku pouhých 30. Zato však to jsou vinařské obce par excellence. Jakýmsi hlavním městem vinařství jsou Valtice, protože tam sídlí Národní vinařské centrum, pod které spadá i Salon vín České republiky. Ten pořádá prestižní Národní soutěž vín a podílí se na soutěži Vinex, kterou pořádá s brněnskými veletrhy.

Historie podoblasti

Na rozdíl od slovácké i velkopavlovické podoblasti bylo Mikulovsko do roku 1945 osídleno skoro výhradně německy mluvícím obyvatelstvem. Samotné Valtice byly vlastně až do roku 1920 v Dolních Rakousích a jmenovaly se Feldsberg. Československo si vymohlo jejich připojení k Moravě kvůli železniční trati z Břeclavi do Znojma, která tudy prochází. Trať je dnes už skoro bezvýznamná, ale Valtice nám už zůstaly. Důsledkem poválečného vyhnání Němců bylo, že většina půdy připadla státním statkům, které o rozvoj vinařství neměly velký zájem. V Mikulově a ve Valticích vznikly „vinařské závody“, kterým šlo hlavně o množství a ne o kvalitu. Na odrůdy se moc nehledělo, státní statky a JZD (Jednotná zemědělská družstva) přivezla do závodu hrozny a ty se zpracovaly. Teprve pak se technolog rozhodoval, jestli to bude müllerka nebo neuburg. Vyšlo to celkem nastejno. Vznikala tak průměrná, často doslazovaná a nezajímavá vína, kterých byly v dobách socialismu v „sámoškách“ plné regály.

Pálava

A přece je Mikulovsko země vínu zaslíbená, dávající především výborná bílá vína. Zejména svahy na úpatí Pavlovských vrchů (nesprávně zvaných Pálava), bohaté na vápník a hořčík, svědčí klasickým odrůdám jako je Ryzlink vlašský, Sauvignon nebo Ryzlink rýnský. Okolí Valtic bývalo typické Sylvánským zeleným. Ostatně na úpatí Pavlovských vrchů v obci Perná byla vyšlechtěna i naše dnes nejpopulárnější a nevysazovanější odrůda. Hádáte-li, že je to Pálava, hádáte správně. Do Státní odrůdové knihy byla zapsána teprve v roce 1977. Pálava je dnes mimořádně populární hlavně u lidí s menšími zkušenostmi s vínem, a tak ji vinaři často dělají podbízivě polosladkou. Ale zkuste vyhledat suchou nebo aspoň polosuchou, budete mile překvapeni!

Ryzlink vlašský

Zkušení ale asi dají přednost „vlašáčku“, tedy Ryzlinku vlašskému a jeho jemnému aroma. My starší si pamatujeme, že to bývalo vždycky víno hodně suché až tvrdé, s vyšší kyselinkou a chutnalo jen těm, kteří už „měli dost napito“ – což v řeči vínoznalců neznamená, že byli opilí, ale že už ochutnali hodně vín a rozuměli jim. Dnes ovšem vinaři i s „vlašákem“ dělají divy a výjimkou není ani vyloženě sladký. Někdy ke škodě jeho původního charakteru. Zastánci ryzího charakteru Ryzlinku vlašského založili v roce 2012 sdružení VOC Pálava, které smí produkovat právě pouze Ryzlink vlašský a stanovuje pro něj velmi přísné podmínky. Výsledné víno smí obsahovat nanejvýš 12 g/l cukru. Bohužel, víno s označením VOC Pálava jen těžko seženete, v některých letech je členové sdružení neprodukují vůbec.

VOC Mikulovsko a Valtice

V podoblasti však existují ještě další dvě sdružení VOC – Mikulovsko a Valtice. Mikulovsko ctí vína z obou ryzlinků, Pálavy a všech tří Rulandských (bílé, šedé a modré). Valtice staví na Sylvánském zeleném a Ryzlinku rýnském. To ale neznamená, že vína z jiných odrůd by nemohla být výborná. Odrůdová rozmanitost je tady stejná jako všude na Moravě. Ale je pravda, že modré odrůdy nejsou pro Mikulovsko právě typické. Zajímavá jsou i vína ze západní části podoblasti – z Drnholce, Novosedel nebo Dolních Dunajovic, která spoléhají na terroir menší sestry Pavlovských vrchů – Dunajovických kopců. A na sever od zrcadel Novomlýnských nádrží je Strachotín a Pouzdřany s vyhlášenou tratí Kolby.

Turistika nejen za vínem

Mikulovská podoblast je také asi turisticky nejzajímavější: kdo by neznal Lednicko-valtický areál zapsaný na seznamu UNESCO! Nebo Dietrichštejnský zámek v Mikulově a samotné Pavlovské vrchy se zříceninami Děvičky a Sirotčí hrádek! No, a vrcholnou moravskou bakchanálií je mikulovské vinobraní. Přitahuje každý rok tisíce návštěvníků z celé republiky, kteří vypijí co se dá… Opravdoví fajnšmekři si ale k vychutnání jihomoravských vín vyberou spíš klidnější příležitost, nebo ne? Třeba Vinárium.

Luděk Zahradníček

K správnému fungování webu využíváme soubory cookies. Používáním webu s jejich používáním souhlasíte. Více informací

Informace o souborech cookies

Co jsou cookies

Cookies jsou drobné textové soubory ukládané do vašeho počítače. Ukládá je internetový prohlížeč na žádost jednotlivých webových stránek, které si prohlížíte. Webové stránky si mohou zpětně vyžádat obsah souboru. Podle něj poznají, které stránky jste dříve navštívili nebo jestli máte nevyřízenou rezervaci. Cookies jsou nutné pro správné fungování většiny rozsáhlejších stránek na internetu.

Jaké typy souborů používáme

Analytické – umožňují sledovat návštěvnost stránek a využívání různých funkcí. Podle nich se snažíme naše stránky a služby zlepšovat, abyste námi byli spokojení.
Trackovací a remarketingové – pomáhají nám optimalizovat nabídku pro zákazníky a oslovit je v reklamních plochách na jiných webových stránkách.
Konverzní – slouží k vyhodnocení jak funguje reklama a různé cesty, jak se k nám uživatelé dostávají.

Vypnutí ukládání cookies

Běžné internetové prohlížeče umožňují ve svém nastavení vypnutí práce s cookies. Podívejte se do nápovědy ke svému prohlížeči a postupujte podle tam uvedených pokynů. Mějte na paměti, že s vypnutými cookies se může významně snížit komfort rezervace a případných dalších funkcí našeho webu.

Zavřít