My víme, že milovník vína je enofil, ale vínofil je takový jako víc náš

Takže jsme si v obchodě vybrali víno, o kterém si myslíme, že by nám mohlo chutnat, popřípadě že se neztrapníme, když je někomu věnujeme. A teď přichází zdánlivě hloupá otázka: Jak se víno pije? Ano, i to bychom měli umět, víno není voda ani pivo. Pití vína je spojeno s různými zvyklostmi, některé jsou čistě společenské, jiné mají racionální jádro.

Jak se dělá víno aneb Etikety (8. díl)
Etiketa, nebo chcete-li, nálepka, viněta nalepená na láhev je velmi důležitý zdroj informací. Co by to bylo za láhev plnou vína, kdybyste nevěděli, co v ní je? Bez etikety tak nanejvýš rozeznáte v láhvi červené od bílého, ale to je vše.

Jak se dělá víno aneb Zátky a uzávěry (5. díl)
Víno je hotové, ale jenom malá část se vypije ve sklepě nebo veze k zákazníkům v sudech. Klasika je láhev, a tu je třeba nějak uzavřít. A bez debaty nejběžnější je korková zátka. Nebo už není?

Velkopavlovická podoblast
Podoblast Velkopavlovická těsně navazuje na tu část Slovácké podoblasti, které se říká Mutěnicko. Takže třeba Čejkovice jsou už na Velkopavlovicku, ale sousední Čejč je už v podoblasti Slovácké. To vinařům na obou stranách hranice poněkud komplikuje situaci: …

Proč máme v Česku dvě vinařské oblasti?
V EU jsou vinařské zóny. Experti museli řešit, jak co nejvíc vyrovnat podmínky společného trhu pro vína z různých klimatických oblastí, a tak celou Evropskou unii rozdělili do tří zón. Zóna A je ta pro révu nejméně příznivá, zóna C je naopak tak příznivá, že ji nakonec museli rozdělit ještě na čtyři podzóny. Je to vidět na připojené mapce. Podle toho, ve které zóně je vinice, se mohou nebo naopak nesmí používat určité technologické postupy, sloužící k vylepšování vín.

Předsudky o víně
Ze starších dob přešlo do dneška dost stereotypů a mýtů, které v širší veřejnosti přetrvávají jako pýr v záhoně, a je těžké je vykořenit. Pár si jich proberme:
– Opravdu by měl dobrý znalec vína poznat odrůdu, která je ve sklenici?
– Opravdu musí být Pálava sladká?
– Opravdu je směska vždycky horší, než odrůdové víno?

Jak se dělá víno aneb Jak se dělají láhve (7. díl)
O lahvích se toho dá napsat ještě mnohem víc. Nejdřív si řekněme, co na každé láhvi vidíme. Úplně nahoře je hrdlo láhve, zesílené prstencem. Toto zesílení je tam proto, aby se láhev při zátkování neroztrhla. Zároveň pomáhá přidržet tzv. záklopku neboli kapsli, aby nesklouzla. Už tento prstenec může mít různou výšku, …

Znojemská podoblast
Kdo by si nespojil královské město Znojmo s vínem! Vedle Valtic a Mikulova je to naše třetí metropole vína, a to největší a taky nejhistoričtější. Když se postavíme na vyhlídku nad srázem do údolí Dyje, máme hned pod sebou vinici Rajská zahrada, a to jsme ještě ani neopustili historické centrum města.

Slovácká podoblast
Slovácká podoblast: asi je to nejrozmanitější ze všech podoblastí. Jiné jsou vinice mezi Břeclaví a Hodonínem, jiné jsou Prušánky a Dolní Bojanovice o trochu výš, a zase jiné je Kyjovsko, Bzenecko, Strážnicko a Blatnicko …

Proč máme vinařské oblasti a podoblasti?
Proč vlastně všelijaké předpisy týkající se pěstování vinné révy a výroby vína berou tak velké ohledy na vinařské oblasti a podoblasti? Proč je na každé láhvi trochu slušného moravského vína napsáno třeba: „Vinařská oblast Morava, podoblast Velkopavlovická“? Nestačilo by uvést jenom výrobce, abychom věděli, kde si stěžovat, když nám víno nebude chutnat?

Jak se dělá víno aneb Cuvée (4. díl)
Cuvée [kyvé]: toto francouzské slovo je to, čemu se dřív poněkud hanlivě říkalo směska. Ve střední Evropě, a tedy i u nás, se dělají převážně vína odrůdová, tedy jen z jedné odrůdy révy vinné.Je třeba dodat, že ne všude mají cuvée pověst „směsky“. Ve Francii s výjimkou Alsaska dokonce patří cuvée k nejdražším vínům. Nenesou jména odrůd, ale jsou nabízena pod značkou vinařství (Château). Třeba exkluzivní Bordeaux jsou směsí odrůd, které na etiketě nebývají uvedeny. Někdy se dá ovšem odrůdové složení najít na webových stránkách příslušného château, a to i pro starší ročníky a je zajímavé, že totožné víno má v různých letech poněkud odlišné zastoupení jednotlivých použitých odrůd. Sklepmistr se totiž snaží, aby …

Jak se dělá víno aneb Tvary láhví (6. díl)
… a tak prý vznikl i dnešní standardní objem láhve, který, jak víme, je 750 ml. Ustálil se někdy v 19. století a je to 1/300 standardního velkého sudu, který má 225 litrů. Příliš velká fantazie? Běžnou jednotkou objemu byl v Británii imperiální galon, a ten má zhruba 4,5 litru. A čtyři a půl litru, to je přece šest lahví po 3/4 litru! A ty se pěkně dají poskládat do malé bedýnky nebo lepenkové krabice, v jakých se víno dodává dodneška.

Mikulovská podoblast
Ačkoliv je Mikulovská podoblast celkovou rozlohou nejmenší ze všech čtyř podoblastí, v ploše osázených vinic za ostatními nijak nezaostává, je v ní skoro 5 000 ha vinohradů, a to je dokonce číslo nejvyšší, i když podoblast slovácká nebo velkopavlovická nezůstávají pozadu. Ale v jiných ukazatelích už se hodně liší. Zatímco na Slovácku je 118 vinařských obcí, na Mikulovsku pouhých 30. Zato jsou to vinařské obce par excellence! Jakýmsi hlavním městem vinařství jsou Valtice, protože tam sídlí …

S Jaroslavem Suským o mýtech a předsudcích kolem červených vín
Kolem moravských červených vín se točí mnoho diskusí o jejich kvalitě, v debatách narazíme na spoustu mýtů a předsudků. Ty se bude v tomto rozhovoru Jaroslav Suský snažit objasnit, a některé i vyvrátit.

Děvčica v kroji pod drobnohledem
Obojek, porta, čižmy. Jak jsme fotili děvčicu v kroji a odkud kroj pochází?

Svatomartinské
Svatomartinské víno se stalo tradicí – na svátek svatého Martina 11. listopadu se otevírají první lahve nového vína. Víno teče proudem. Vinaři, milovníci vína i hospodští a vinárníci se radují, peče se svatomartinská husa.
Svatý Martin, přesněji Martin z Tours, se narodil začátkem 4. století ve střední Evropě …

Jak se dělá víno aneb Školení vína (3. díl)
Ano, víno se školí. Vinařský slovník je půvabný, že? Víno se ovšem nepošle do školy ani na nějaký on-line rychlokurs se závěrečným diplomem. Ve starší češtině vzdělávání znamenalo jakékoli zlepšování něčeho – „vzdělávala se“ například půda. A vzdělávání přece souvisí se školou, takže když se vylepšují vlastnosti vína, tak se vlastně vzdělává, školí. Stručně řečeno, školení vína je tedy v širokém slova smyslu vylepšování vlastností již hotového vína.


Burčák! Burčák je tady!
A zase je tady ta sezóna pozdního léta, kdy lidé ve vinotékách, hospůdkách a na zahrádkách srkají ten mléčný, světle okrový mok plnými doušky, jako by chtěli před blížícím se podzimem do sebe nasát to slunce, které hřálo hrozny a ze kterých ten lahodný a slaďoučký burčák vznikl. Má se jej prý vypít tolik, aby se vyměnila celá krev: takže asi 4,5 litru – to máme co dělat, abychom to za tu jeho krátkou sezónu stihli! A mléčný zákal burčáku snad vedl ke rčení, že je to mléko starců, slaďoučký výživný nápoj.

Víno a jídlo – co k čemu?
Víno se nejvíc pije jen tak – posedíme s přáteli, nebo i sami, třeba u televize a otevřeme si „lahvinku“. Ale noblesnější je dát si víno k jídlu. Zde je pár základních pravidel pro případ, že sobě nebo přátelům chcete uspořádat trochu formálnější večeři.

Není medaile jako medaile
Vinaři jsou lidé soutěživí a často se přou o to, čí víno je lepší. To se nedá nijak objektivně změřit, navíc každý má jiné chutě, ale přesto si znalci vytvořili jakési společné představy, co se na víně cení více a co méně. Proto se pořádají nejrůznější výstavy a soutěže vín. Vína obvykle hodnotí soutěžní komise složená z odborníků, kteří už mají, jak se říká, „hodně napito“ – to neznamená, že jsou to opilci, ale už vyzkoušeli mnoho vín a vyznají se v nich. Standardní způsob je ale takový, že vzorky, které ochutnávají, jsou anonymní, takže degustátor neví, co pije, přesněji řečeno, co ochutnává. Ochutnaný vzorek většinou nakonec vyplivne, aby se neopil. Těžká to řehole!

Jak se dělá víno aneb Od hroznů k vínu (2. díl)
Je to vlastně prosté: hrozny se vylisují – z lisu vytéká mošt, ten se nechá zkvasit. Úplně zkvašený hroznový mošt rovná se víno. Ovšem ve skutečnosti je to o dost složitější.

Jak jsme pracovali ve vinohradě na Pálavě
Protože nás v Období roušek nuceně zavřeli a zůstali jsme doma na -100 % (slovy: mínus sto procentech), a protože náš sklípek v centru Brna nemá ani okýnko, ani dveře do ulice s židlí (co by to bylo za sklep?!), využili jsme tuhle „dovolenou“ k dalšímu profesnímu vzdělávání i k výdělku formou brigády. Oslovili jsme naše spřátelená vinařství a u PPS vinařství Strachotín jsme pak v plné polní nastoupili vázat tažně.

Jak se dělá víno aneb Začíná to na vinici (1. díl)
Mohlo by se zdát, že nás, milovníky vína, nemusí zajímat, jak se víno dělá. Člověk si ho ale úplně jinak vychutná, když má aspoň jakousi představu, jak vzniká. Díl první: Začíná to na vinici.


Piknik s vínem
Je léto a doba dlouhých pobytů v přírodě, ať už při cestách k moři, na vycházkách, nebo jen tak na zahradě u vašeho domku, máte-li nějakou. Zážitek z čerstvého vzduchu a zpěvu ptáků vždycky umocní sklenička či dvě dobrého, přiměřeně vychlazeného vína. Tak tedy: jaké víno vybrat pro piknik v letním horku? Jak ho chladit a na co určitě nezapomenout?

S přívlastkem nebo bez přívlastku?
Vína se dají dělit podle různých hledisek. Minule jsme si řekli, jak se tichá (tedy ne šumivá) vína dělí podle obsahu cukru na suchá, polosuchá, polosladká a sladká. Ale na etiketě moravských a českých vín najdeme i další označení: třeba „jakostní víno s přívlastkem“, „výběr z hroznů“ a podobně. Náš vinařský zákon je docela přísný, proto vinař nemůže dát natisknout na etiketu cokoliv, co ho napadne. Jak to tedy s těmi přívlastky a nepřívlastky je?

Chcete zhubnout? Pijte víno!
Bývaly doby, kdy se obezita léčila popíjením bílého vína. Ještě v padesátých a šedesátých letech dvacátého století to byla uznávaná metoda praktikovaná v lázních Dolní Lipová v Jeseníkách. Jak to tedy je s vínem (a dalším alkoholem) – podporuje hubnutí, nebo se z něj tloustne, jak tvrdí spousta článků na webu?

Mají Brňáci povědomí o víně na úrovni 60. let?
Ředitel Rodinného vinařství Jedlička Jaroslav Suský odpovídá na pár otázek ohledně moravského vína. Co je to oranžové víno, proč je biohospodářství tak in a proč stojí za to vyrábět cuvée?

VOC – vína originální certifikace
U těchto vín není podstatná cukernatost moštu, ale takzvaný terroir [teroár], tedy původ vína. Terroir je lokalita, odkud víno pochází, ale se vším všudy. Základem je samozřejmě příznivost polohy – zeměpisná šířka, nadmořská výška, expozice ke světovým stranám, sklon svahu, zda je vinice v úvalu, pod horami, nebo na temeni kopce …

Jak se dělí vína podle obsahu cukru?
Všimli jste si někdy, kolik všelijakých pojmů se týká vína? Přijdete do restaurace a zeptáte se, jaké mají víno: „Bílé a červené, paninko!“ Stačí vám takové dělení? Nestačí, že? A tak se zeptáte, jestli mají Tramín. Mají! Objednáte si tedy Tramín. Ale co to? Na láhvi je napsáno Tramín červený, ale ono je to bílé víno!