Podoblast Velkopavlovická těsně navazuje na tu část Slovácké podoblasti, které se říká Mutěnicko. Takže třeba Čejkovice jsou už na Velkopavlovicku, ale sousední Čejč je už v podoblasti slovácké. To vinařům na obou stranách hranice poněkud komplikuje situaci: vždyť přívlastková vína mohou být z hroznů jen jedné podoblasti. Takže čejkovický vinař nesmí použít hrozny z Čejče, ale může vzít ty z celkem vzdálených Židlochovic. To ale my, milovníci konečného produktu, naštěstí řešit nemusíme.
Brno je také vinařská obec
Zajímavější je, že když se počátkem našeho století reorganizovaly vinařské regiony, nastal problém, jak se vypořádat s nevelikou tehdy oblastí Brněnskou. Vinice z Brna a okolí bylo nutno někam „přifařit“, a tak se stalo, že samotné Brno, ještě s několika vinařskými obcemi, připadlo do Velkopavlovické podoblasti. Ano, i Brno je vinařská obec, i když z obchodního hlediska zcela bezvýznamná. Oficiálních viničních tratí je v Brně celých 14! Asi nejsevernější je trať V pustých v Medlánkách. Uvidíte tam ale jen dva řádky keřů za plotem. Že jsou nějaké vinice v Chrlicích, to už překvapuje méně. Nejznámější je však určitě ta, která byla teprve nedávno (2014) vysazena na jižním svahu Špilberku. I když je maličká.
Velkopavlovická podoblast
Jádro podoblasti je ovšem jižněji. Ačkoliv Velké Pavlovice daly podoblasti jméno, největší vinařskou obcí nejen v podoblasti, ale v celé republice jsou Velké Bílovice. Na 788 ha vinic tam hospodaří celých 942 pěstitelů! To znamená, že registrovaný vinař je tam v každé rodině. Podobně je to ovšem i ve všech okolních obcích. A podobně jako ve slováckém sousedství, je i tam u každé vesnice městečko nebo aspoň ulička z vinných sklepů.
A jak už je pro Moravu typické, i odrůdová skladba je pestrá. V centrální části podoblasti kolem Velkých Pavlovic se na půdách s vyšším obsahem hořčíku a na strmějších svazích daří modrým odrůdám. Terén je členitý, kopcovitý a poskytuje vinné révě dostatek skvěle osluněných svahů i v polohách až ke 300 m.n.m. To už je pro naši révu značná nadmořská výška! Však se také tento mikroregion nazývá Modré hory a dal jméno i sdružení VOC Modré hory. Pyšní se víny z tradičních odrůd Frankovka, Svatovavřinecké a Modrý Portugal, která musí pocházet z katastrů obcí Bořetice, Kobylí, Němčičky, Velké Pavlovice a Vrbice. Pozor, mohou to být i rosé! A možná jste slyšeli, že v Bořeticích existuje recesistická Svobodná republika Kraví hora. Jmenuje se podle kopce s rozhlednou, který se tyčí nad obcí. Mají tam například „výzkumný ústav“, který bádá nad tím, jak přenést ptačí chřipku na špačky, kteří periodicky decimují úrodu hroznů.
Kromě tradičních odrůd ovšem stojí za ochutnání i vynikající modrá odrůda André, která byla vyšlechtěna ve Šlechtitelské stanici ve Velkých Pavlovicích. Je pojmenována po Ch. C. Andrém, osvícenci, který se na začátku 19. století zasloužil o rozvoj moravského zemědělství a přírodovědy.
Ovšem podoblast není jen rájem modrých odrůd. Sdružení VOC Hustopečsko naopak sází na Veltlínské zelené, Ryzlink rýnský a Tramín červený. Veltlín je ostatně nejčastěji pěstovanou bílou odrůdou v podoblasti.