fbpx

Jak se dělá víno aneb Jak se dělají láhve (7. díl)

O lahvích se toho dá napsat ještě mnohem víc. Nejdřív si řekněme, co na každé láhvi vidíme. Úplně nahoře je hrdlo láhve, zesílené prstencem. Toto zesílení je tam proto, aby se láhev při zátkování neroztrhla. Zároveň pomáhá přidržet tzv. záklopku neboli kapsli, aby nesklouzla. Už tento prstenec může mít různou výšku, tloušťku a tvar, aby se zvýraznila individuálnost láhve. Někdy je prstenec nahoře rozšířen tak, že při nalévání z láhve po ní víno nemůže stékat, a to, jak všichni víme, je dost nepříjemná věc, kvůli níž se vymýšlejí všelijaká nalévátka nebo se na hrdlo váže ubrousek.

Stále více láhví má praktický šroubový uzávěr, takže na hrdle je nalisován závit. Pod prstencem pokračuje hrdlo (nebo krk), které buď plynule přechází ve válcové tělo (burgundská a alsaská láhev), nebo se rozšiřuje až po několika centimetrech (láhev bordó). Přechod mezi hrdlem a tělem tvoří tzv. rameno. Tělo nebo také břicho láhve je většinou válec; pro těžší červená vína někteří vinaři používají láhve, které se dolů mírně zužují a mají tedy tvar komolého kužele. Často se s takovými lahvemi setkáme třeba u španělských vín. A konečně dno. Většinou je skoro rovné, ale přece jen trochu vklenuté do vnitřku láhve – jinak by láhev na stole nebyla stabilní. Často je však vklenutí výrazné. Proč tomu tak je – na to jsou na webu všelijaké teorie, ale jasný důvod k tomu asi není. Snad se taková láhev méně snadno rozbije anebo se lépe zkoncentruje případný sediment. A taky – číšník při nalévání může do té prohlubně strčit palec a vypadá to velmi elegantně. Nevím, jestli pro to vklenutí existuje nějaký český název, museli bychom se asi vypravit za skláři; ale anglicky se to jmenuje punt.

Chráněné typy láhví

Evropská unie to má s předpisy ohledně vína těžké. Na jedné straně společný trh velí k maximálnímu zjednodušování a sjednocování neboli unifikaci, na druhé straně víno není Coca-cola a jeho půvab spočívá právě v nekonečné rozmanitosti. Každý pořádný vinař se snaží, aby jeho víno bylo unikátní, a to se může týkat nejen vína samotného, ale i jeho obalu, tedy láhve. Tři základní v Evropě nejběžnější typy láhví – bordó, burgundská a alsaská neboli Schlegel mají mnoho variant, ale místy se používají i jiné tradiční tvary. A některým skupinám vinařů se podařilo prosadit tři chráněné tvary láhví, které nesmí používat nikdo jiný než vinaři z oblastí, vymezených příslušným evropským předpisem. Koho to zajímá, je to nařízení Komise 753/2002 a jeho příloha číslo I. První z nich je „Flûte d’Alsace“ – Alsaská flétna. Ano, protáhlá láhev, u nás nejspíš zvaná pistole, je jedním ze tří základních, po celém světě rozšířených tvarů. Alsasané (je to ta oblast ve východní Francii, kde se mluví podivnou hatmatilkou, o které si domácí myslí, že je to ještě němčina) si tedy vymohli alespoň ochranu specifického tvaru této láhve. Předpis praví, že je to skleněná láhev tvořená rovnou válcovitou částí a dlouhým hrdlem, přibližně těchto rozměrů: celková výška/průměr dna = 5:1; výška válcovité části láhve = 1/3 celkové výšky. Takže vlastně zúžená část lahve s hrdlem tvoří celé 2/3 výšky lahve! To je teprve ta pravá Flûte d’Alsace – jiné poměry výšky těla k hrdlu už chráněny nejsou, takže to moc účinné asi není.

Druhý chráněný typ lahve je to, čemu se po Německu říká Bocksbeutel, v překladu asi „kozlí pytlík“. Pytlík z koziny se prý kdysi ve Frankách (severní Bavorsko) používal jako obal na modlitební knížky a z toho ten název pro láhev podobného tvaru vznikl. Je pravda, že dřív se dost často víno přenášelo v kožených vacích, i když ty asi bývaly větší, byla to celá stažená kozí kůže se zašitými otvory po nohou. Bocksbeutel je láhev baňatá a zploštělá, průřez v nejtlustší části by byl elipsa. Smí se používat pro vína z přesně stanovených oblastí v Německu (v Bavorsku a Bádensko-Würtenbersku). Ale pozor – v románském světě se tato láhev jmenuje Cantil. Používá se ve vyhrazených oblastech v Portugalsku, Itálii a Řecku, kde je tradiční. Poslední je Clavelin a ten je vyhrazen oblasti Jura na hranicích Francie a Švýcarska. Nemá objem 750, ale jen 620 ml.

Ale to, co nejpřesněji popisuje, co je v láhvi, není její tvar ani objem, ale etiketa. A o té někdy příště – i pro ni platí přísné regule a dá rozum, že na ní nemůže být napsáno cokoliv.

Luděk Zahradníček

Tento záznam byl publikován v Blog a označen . Uložit odkaz do záložek.

K správnému fungování webu využíváme soubory cookies. Používáním webu s jejich používáním souhlasíte. Více informací

Informace o souborech cookies

Co jsou cookies

Cookies jsou drobné textové soubory ukládané do vašeho počítače. Ukládá je internetový prohlížeč na žádost jednotlivých webových stránek, které si prohlížíte. Webové stránky si mohou zpětně vyžádat obsah souboru. Podle něj poznají, které stránky jste dříve navštívili nebo jestli máte nevyřízenou rezervaci. Cookies jsou nutné pro správné fungování většiny rozsáhlejších stránek na internetu.

Jaké typy souborů používáme

Analytické – umožňují sledovat návštěvnost stránek a využívání různých funkcí. Podle nich se snažíme naše stránky a služby zlepšovat, abyste námi byli spokojení.
Trackovací a remarketingové – pomáhají nám optimalizovat nabídku pro zákazníky a oslovit je v reklamních plochách na jiných webových stránkách.
Konverzní – slouží k vyhodnocení jak funguje reklama a různé cesty, jak se k nám uživatelé dostávají.

Vypnutí ukládání cookies

Běžné internetové prohlížeče umožňují ve svém nastavení vypnutí práce s cookies. Podívejte se do nápovědy ke svému prohlížeči a postupujte podle tam uvedených pokynů. Mějte na paměti, že s vypnutými cookies se může významně snížit komfort rezervace a případných dalších funkcí našeho webu.

Zavřít