VOC – vína originální certifikace

Už jsme si řekli, že český vinařský zákon třídí vína podle cukernatosti hroznů na zemská, jakostní a jakostní s přívlastkem, neboli přívlastková. Toto dělení vín mělo v dobách, kdy se dobré cukernatosti dosahovalo jen stěží, zabránit tomu, aby se vína připravená z doslazovaného moštu vydávala za kvalitní. Jenomže úměra mezi obsahem cukru v moštu, ze kterého se dělá víno, a jeho kvalitou není vůbec přímá. V posledních zhruba deseti, patnácti letech kromě toho – snad v souvislosti s klimatickou změnou – dozrávají hrozny bez potíží do dříve nevídané sladkosti, a tak ochrana před přílišným doslazováním není už tak důležitá jako dřív. Spíš mají menší vinaři, kteří nejsou vybaveni na použití moderních vinařských metod (řízené kvašení apod.), potíž vytvořit příjemně suché nebo polosuché víno s bohatou kyselinkou. A tak vznikl prostor pro jiný způsob klasifikace vín, který je už dávno znám z Francie nebo Itálie. Na rozdíl od toho našeho, který jsme převzali z Rakouska a Německa a říká se mu tedy germánský, tomuto se říká románský. A protože zde hlavní roli hraje jméno, název neboli apelace, říká se mu také systém apelační. Podstatná zde není cukernatost moštu, ale takzvaný terroir, tedy původ vína.

Co to je terroir?

Slovo terroir [teroár] souvisí s francouzským terre nebo italským terra – země. Ale je to širší pojem. Je to lokalita, odkud víno pochází, ale se vším všudy. Základem je samozřejmě příznivost polohy – zeměpisná šířka, nadmořská výška, expozice ke světovým stranám, sklon svahu, zda je vinice v úvalu, pod horami, nebo na temeni kopce. Důležité je i složení půdy jak při povrchu, tak hlouběji, kořeny révy dosahují do hloubky 15 m i více. Proto jsou vyhlášené vlašské ryzlinky z úpatí Pavlovských kopců, a sauvignony zase ze Znojemska. Tam naopak dá velkou práci vytvořit plné červené víno, kterým je známá velkopavlovická a slovácká podoblast.

Kdo zaručí kvalitu VOC?

Někdo ovšem musí zaručit, že jde opravdu o to víno typické pro danou oblast, podoblast, vinařskou obec či dokonce vinici (viniční trať). Ve Francii na to už dlouho (od roku 1935) mají příslušný úřad – Institut national de l’origine et de la qualité (Státní úřad původu a jakosti). Dříve se jmenoval Institut national des appelations d’origine (Státní úřad označení původu) – INAO. Tato zkratka se používá dodnes. Zabýval se jen vínem. Dnes řídí i označování dalších poživatin, u kterých záleží na původu – sýrů, olivových olejů a dalších. Podstatou činnosti INAO je přidělování určitých typů označení původu. Zůstaňme u vína. To musí pro náležité zařazení splňovat dva hlavní požadavky: musí být „odtamtud“ a musí mít požadovanou vysokou kvalitu, typickou pro příslušný terroir. Někdy příště si řekneme, jaká označení mohou francouzská vína získat, ale teď je důležité, že i u nás na Moravě (ba i v Čechách) je snaha mít systém založený na těchto dvou požadavcích (lokalita a odpovídající kvalita). Jenomže u nás nemáme žádné INAO, jen Ministerstvo zemědělství, SZPI a ÚKZÚZ, a tyto úřady nemohou vykročit z platného zákonného rámce, a tím je onen „germánský“ systém. Proto se do toho vinaři pustili sami a začali vytvářet spolky pro produkci tzv. vín originální certifikace (VOC). Navazují na dávné tradice řemeslnických a vinařských cechů, které se samy staraly, aby neprocházela špatná kvalita – a také aby dosahovaly kvalitě odpovídající ceny. To platí u dnešních VOC i dnes – vína s označením VOC nepatří k těm nejlevnějším.

 

Sdružení VOC

Nejstarší sdružení VOC vzniklo už v roce 2009 na Znojemsku. Původně mělo devět členů, dnes jich je už dvacet. Sdružení si samo stanovilo přísná pravidla, která uvádí na svém webu www.vocznojmo.cz:

  1. výrobce musí být členem VOC Znojmo, z.s.
  2. povoleny jsou pouze odrůdy Sauvignon, Ryzlink rýnský, Veltlínské zelené a jejich cuvée
  3. hrozny musí pocházet z registrovaných vinic
  4. hrozny musí mít nejméně 19 °NM
  5. výnos nesmí překročit 2,5 kg na keř
  6. školení vína nesmí probíhat metodou „barikování“
  7. vína nesmí být vyrobena metodou dlouhodobého zrání na kvasničných kalech
  8. jablečno-mléčná fermentace je povolena
  9. zbytkový cukr ve víně je povolen do 15 g/l
  10. obsah alkoholu ve víně je omezen na maximálně 13,9 % objemových
  11. vína musí výrazně vykazovat typické senzorické vlastnosti Znojemské podoblasti

Z hlediska spotřebitele – milovníka vína je jasné, že víno označené jako VOC Znojmo bude vysoce kvalitní, typické pro znojemskou podoblast a možná přímo pro určitou vinici, která bývá uvedena na zadní etiketě. Přitom takové víno může být zároveň i zatříděno podle našeho „germánského“ systému. Když vezmeme v úvahu bod 4, bude to vždy víno minimálně na úrovni přívlastku kabinetní a s ohledem na bod 9 bude suché nebo polosuché. Nikdy polosladké, natož sladké.

Parametry VOC Znojmo jsou zde uvedeny jako příklad. Spolků VOC je dnes už jedenáct a vznik dalších na sebe určitě nenechá dlouho čekat. Aktuálně tedy můžeme na policích kvalitních vinoték najít tato „véocéčka“ – jsou uvedena v pořadí podle data vzniku:

  • Znojmo (2009)
  • Mikulov (2011)
  • Modré hory (2011)
  • Pálava (2012)
  • Blatnice (Cech blatnických vinařů, 2013)
  • Valtice (2015)
  • Mělník (2015)
  • Slovácko (2016)
  • Hustopečsko (2016)
  • Kraví Hora (2017)
  • Bzenec (2017)

Každé z nich má svá pravidla i své typické odrůdy. Například vína VOC Modré hory mohou být jen červená z odrůd Frankovka, Svatovavřinecké a Modrý Portugal.

Nová státní instituce?

Zbývá dodat, že paragraf týkající se VOC byl nakonec vpraven i do vinařského zákona. Protože však mezi vinaři vznikají spory např. ohledně oprávněnosti přijetí do sdružení a zatřídění jednotlivých vín, začíná být zřejmé, že se asi brzy neobejdeme bez podobné státní instituce jakou je francouzské INAO.

Luděk Zahradníček

Diplomat na odpočinku RNDr. Luděk Zahradníček v rámci svých povolání žil víc než 12 let v různých částech světa a ochutnal vína ze zemí tradičních i exotických producentů. V letech 1999–2004 pracoval na Ministerstvu zahraničních věcí, kde se věnoval především přípravě vstupu České republiky do EU. Mezi lety 2004–12 působil jako chargé d’affaires v Singapuru, velvyslanec se zvláštním posláním pro vědu a technologie a jako chargé d’affaires zastupoval Českou republiku na velvyslanectví v Harare, které slouží společně pro Zimbabwskou republiku, Malawiskou republiku, Mosambickou republiku a Zambijskou republiku. Je vystudovaný biochemik.

Diplomat na odpočinku Luděk Zahradníček

Uložit odkaz do záložek.

K správnému fungování webu využíváme soubory cookies. Používáním webu s jejich používáním souhlasíte. Více informací

Informace o souborech cookies

Co jsou cookies

Cookies jsou drobné textové soubory ukládané do vašeho počítače. Ukládá je internetový prohlížeč na žádost jednotlivých webových stránek, které si prohlížíte. Webové stránky si mohou zpětně vyžádat obsah souboru. Podle něj poznají, které stránky jste dříve navštívili nebo jestli máte nevyřízenou rezervaci. Cookies jsou nutné pro správné fungování většiny rozsáhlejších stránek na internetu.

Jaké typy souborů používáme

Analytické – umožňují sledovat návštěvnost stránek a využívání různých funkcí. Podle nich se snažíme naše stránky a služby zlepšovat, abyste námi byli spokojení.
Trackovací a remarketingové – pomáhají nám optimalizovat nabídku pro zákazníky a oslovit je v reklamních plochách na jiných webových stránkách.
Konverzní – slouží k vyhodnocení jak funguje reklama a různé cesty, jak se k nám uživatelé dostávají.

Vypnutí ukládání cookies

Běžné internetové prohlížeče umožňují ve svém nastavení vypnutí práce s cookies. Podívejte se do nápovědy ke svému prohlížeči a postupujte podle tam uvedených pokynů. Mějte na paměti, že s vypnutými cookies se může významně snížit komfort rezervace a případných dalších funkcí našeho webu.

Zavřít