Je léto a doba dlouhých pobytů v přírodě, ať už při cestách k moři, na vycházkách, nebo jen tak na zahradě u vašeho domku, máte-li nějakou. Zážitek z čerstvého vzduchu a zpěvu ptáků vždycky umocní sklenička či dvě dobrého, přiměřeně vychlazeného vína. Tak tedy: jak na to a na co nezapomenout?
Skleničky jsou základ
Zaprvé budeme potřebovat vhodné skleničky. Ty krásné velké, které mají v dobrých restauracích, raději nechte doma. Pravděpodobnost, že by přišly k úrazu, je na cestách velká. Rozumný kompromis jsou dnes i u nás velmi rozšířené sklenice OIV (Organisation Internationale de la vigne et du vin). To jsou ty moderní „koštovačky“, které dostanete na každé větší vinařské akci někdy i s plastovým držáčkem, který si dáte kolem krku. Každý, kdo občas chodí na košt, jich má doma několik. Jsou skladné a poměrně robustní. Když chcete přivonět k vínu, skoro celý otvor sklenice zakryjete nosem a z vinného aroma vám nic neunikne. Do skleniček naléváme jen asi půl decilitru, to je tak asi po její nejširší místo. Tu půldecku vypijete raz dva a v letním vedru vám víno nezteplá. Na trhu jsou i plastové pohárky na víno, ale víno z plastu prostě není ono a pro opravdu dobré víno je to urážka. Pokud ovšem chcete piknikovat přímo v trávě, sklenička na stopce vám nebude stát ať děláte co děláte. Pak je rozumnější vzít s sebou například stabilní sklenice na whisky – raději ale menší než větší.
Chlazení na několik způsobů
Další důležitá věc je chlazení. Vyrážíte-li jen na odpoledne či podvečer, asi s sebou vezmete dobře vychlazenou láhev z ledničky. Není od věci ji dokonce podchladit až k nule nebo i lehce pod (víno začne zamrzat až kolem -6 °C). Ale pozor, nesmí zmrznout! Existuje celá řada pomůcek, které pomohou dopravit chladné víno na místo. Hodí se dobrá termotaška nebo raději piknikový box s izolací. Dovnitř dáme chladicí vložky, které jsme předtím dobře vymrazili. A když ledničku nemáme? U moře v kempingu nebo u benzinky se dá obyčejně koupit led. Čím víc ledu, tím líp. Nasypeme jej do nějaké nádoby nebo aspoň nepromokavé tašky a do toho ponoříme láhev. I teplé víno se tak dá vychladit během nějakých 15 minut. Ještě lepšího výsledku dosáhneme, když do tajícího ledu nasypeme pořádnou porci soli. Je to nouzovka, ale funguje dobře. Existují také kabely na láhev s chladicí kapalinou ve stěnách. Dají se namrazit, a pak se do kabely vloží láhev. Na teplé víno to však nestačí, předchlazené však vydrží déle.
Jaké víno vybrat?
Ať už si léta s vínem užíváme kdekoliv, je dobré vědět, jaké víno je vhodné vybrat. Zahrada a příroda jsou plné vůní a těm by mělo zvolené víno umět konkurovat. Hodí se proto aromatické bílé odrůdy – Muškát moravský, Tramín červený nebo Sauvignon. Víno by mělo být suché nebo nanejvýš polosuché. V létě se pijí také rosé, růžová vína neformálně zvaná růžovky. Dělají se z modrých odrůd (André, Cabernet Sauvignon, Frankovka atd.). Vinaři se někdy podbízejí trhu růžovými slaďáčky, ale suché nebo polosuché rosé je lahůdka. Červená vína se moc na letní piknik nehodí, a pokud ano, tak spíš vína lehčí. V létě se taky hodně pijí vinné střiky, tedy směs vína s perlivou vodou, která ovšem musí taky být dobře vychlazená. Poměr si můžeme zvolit sami, základ je 1:1, ale podíl vody může být i vyšší. Takový nápoj pak i dobře hasí žízeň, což se o čistém víně říci nedá.
Jinou alternativou jsou šumivá vína, zvaná šampaňská – ovšem výraz champagne je vyhrazen opravdu jen pro vína ze stejnojmenné oblasti. Pokud si to můžete dovolit, je to bezvadná volba, ale u nás je asi nejběžnější sekt Bohemia ze Starého Plzence – dělá se z moravských hroznů. V posledních letech se k nám dováží poměrně levné a dobré italské Prosecco. Je nejčastěji k dostání ve dvou podobách, a to buď v jemně perlivé (Prosecco frizzante) nebo šumivé (Prosecco spumante). Ovšem pozor, všechna šumivá vína mají vyšší obsah cukru, než stejně značená vína tichá (tedy suché šumivé má mnohem víc cukru, než suché tiché).
Porovnejte místní vína s moravskými
K moři si samozřejmě nepovezeme moravské víno (leda k Baltu). V Chorvatsku, Itálii, Řecku i v Turecku zkuste místní suchá vína, v Řecku navíc Retsinu – suché bílé s vůní pryskyřice.
Vývrtku!
A pozor, nezapomeňte přibalit vývrtku! Není nic příjemného, když všecko vybalíte, rozložíte se na trávníku, vytáhnete láhev – a nemáte vývrtku! Na YouTube sice koluje video jak otevřít láhev bušením podpatku boty do dna láhve, ale to raději nezkoušejte. Alternativou jsou vína se šroubovým uzávěrem. Už dávno neplatí, že pod šroub se plní jen vína horší jakosti. Nebo víno v plechovce – ano, i to existuje. U nás zatím (naštěstí) ne.
Voda je také třeba
A nakonec – nezapomeňte na hojnost vody, ať už perlivé (lépe hasí žízeň), nebo neperlivé. Samotným vínem se žízeň nedá uhasit. A žízeň k létu patří.
Luděk Zahradníček
Diplomat na odpočinku RNDr. Luděk Zahradníček v rámci svých povolání žil víc než 12 let v různých částech světa a ochutnal vína ze zemí tradičních i exotických producentů. V letech 1999–2004 pracoval na Ministerstvu zahraničních věcí, kde se věnoval především přípravě vstupu České republiky do EU. Mezi lety 2004–12 působil jako chargé d’affaires v Singapuru, velvyslanec se zvláštním posláním pro vědu a technologie a jako chargé d’affaires zastupoval Českou republiku na velvyslanectví v Harare, které slouží společně pro Zimbabwskou republiku, Malawiskou republiku, Mosambickou republiku a Zambijskou republiku. Je vystudovaný biochemik.
