Proč vlastně všelijaké předpisy týkající se pěstování vinné révy a výroby vína berou tak velké ohledy na vinařské oblasti a podoblasti? Proč je na každé láhvi trochu slušného moravského vína napsáno třeba: „Vinařská oblast Morava, podoblast Velkopavlovická“? Nestačilo by uvést jenom výrobce, abychom věděli, kde si stěžovat, když nám víno nebude chutnat?
Odpověď je jednoduchá a přece složitá. Víno není Coca-Cola, ta musí chutnat stejně ať je z Ameriky nebo z Asie. Ale každé víno je odněkud. A třeba Sauvignon z Nového Zélandu chutná jinak než Sauvignon z Francie, a ten zase jinak než Sauvignon z Moravy. U vína zkrátka chceme, aby co nejvíc odráželo svůj původ. Víno je šlechta mezi nápoji, a tak má mít to svoje „von“ nebo „de“. Jenže stejně jako se najdou podvodníci, kteří se vydávají za potomky slovutných rodů, tak se najdou takoví, kteří by se chtěli chlubit lepšími tituly i u vína, a proto je víno spoutáno spoustou národních i mezinárodních předpisů, aby byla záruka, že se nějaká břečka nebude vydávat za ušlechtilý nápoj.
Ta nejsebevědomější vína mají na etiketě uvedenou nejen oblast a podoblast, ale i vinařskou obec a trať. Takže se hrdě hlásí ke svému „von“. Bývají ovšem dražší.
Ale aby se víno dalo dělat ve větších šaržích, bývá nutné vzít hrozny z různých vinic. Někdy je to i proto, aby se dosáhlo lepších vlastností – tu jsou hrozny sladší, tam zase aromatičtější. Velká vinařství taky často vykupují hrozny od menších vinohradníků, tedy z různých viničních tratí i obcí. Ale i takové víno by mělo odrážet svůj původ. A proto vinařský zákon velí, že jakmile má být víno zatříděno do nějakého jakostního stupně, musí být odněkud a musí se k tomu hlásit. Čím vyšší stupeň, tím užší území, ze kterého musí pocházet hrozny. Třeba moravské zemské víno může být z hroznů sklizených kdekoliv ve vinařské oblasti Morava. Ale třeba jakostní víno s přívlastkem pozdní sběr musí být jen z jedné podoblasti!
Jaké oblasti a podoblasti máme
Vinařskou oblast Morava tvoří tyto podoblasti:
- Mikulovská
- Znojemská
- Velkopavlovická
- Slovácká
Vinařskou oblast Čechy tvoří tyto podoblasti:
- Mělnická
- Litoměřická
Proč někteří vinaři nezatřiďují?
Samozřejmě i víno označené jako zemské může být z jediné viniční trati. Vinař může mít několik důvodů, proč je tak označí:
- Víno nesplňuje podmínky pro zařazení mezi jakostní vína – mošt nemá potřebnou cukernatost a je potřeba jej dosladit (u přívlastkových vín se mošt doslazovat nesmí).
- Je z odrůdy, která není zapsaná ve Státní odrůdové knize (třeba Modrý Janek, nebo některé novošlechtění). Někteří vinaři se na to přímo specializují!
- Vinař nechce podstupovat, někdy útrpnou, proceduru zatřídění, která se u menších (a zajímavých!) šarží nevyplatí, nebo to dělá prostě z principu. Někdy pak na zadní etiketě uvede třeba „cukernatost hroznů při sklizni 24 °NM“ – to by už mohl být výběr z hroznů! A může uvést i další údaje, podoblast, vinařskou obec i trať. Říká se tomu „podtřídění“.
- Vinař si prostě myslí, že jeho vína nepotřebují nějakou berličku v podobě „doporučujícího“ zatřídění – jeho víno se doporučuje samo a zákazníci si je najdou.
Vína typická pro určitou podoblast nebo i menší území v posledních letech vinaři označují jako „vína originální certifikace – VOC“. Jsou vybraná tak, aby byla co nejtypičtější pro dané území. Např.: VOC Modré hory jsou vína typická pro malé území tzv. Modrých hor ve Velkopavlovické podoblasti. Ale o tom třeba někdy příště.