Bývaly doby, kdy se obezita léčila popíjením bílého vína. Ještě v padesátých a šedesátých letech dvacátého století to byla uznávaná metoda praktikovaná v lázních Dolní Lipová v Jeseníkách. Dnes už je těžké dopátrat se, jak to přesně fungovalo, protože moderní boj proti alkoholu v jakékoli koncentraci a množství s sebou odnesl i tuto jistě příjemnou léčebnou metodu. Boj s obezitou je ovšem never-ending story – stačí se podívat na internet a už na nás vyskočí několik reklam na prostředky, které nám zaručí zhubnutí nejmíň o deset kilo za pouhý týden.
Omezit sacharidy, tedy cukr a škrob
Jak to tedy je s vínem – podporuje hubnutí, nebo se z něj tloustne, jak tvrdí spousta článků na webu? Ty se obyčejně odkazují na to, že alkohol je bohatý na energii a tedy se z něj tloustne stejně jako z tučných jídel. Ve skutečnosti je to ale poněkud jinak. Když to trochu zjednodušíme: ukládání tuku řídí hormon inzulin, a jeho produkce ve slinivce břišní (pankreasu) závisí na koncentraci glukózy, tedy cukru v krvi. A jak se ten cukr do krve dostává? No samozřejmě ze stravy bohaté na sacharidy, což jsou škroby – pečivo, brambory, rýže – a všechno sladké. Nejhorší jsou v tomto ohledu jednoduché cukry, slazené nápoje, zákusky. Po takovém jídle nebo nápoji stoupne hladina glukózy v krvi prakticky okamžitě a inzulin to řeší tak, že glukózu rychle přeměňuje na tuky a ty ukládá do tukových tkání. A tak tloustneme. Nechceme-li tloustnout, musíme omezit nebo dokonce vynechat sacharidy, tedy cukr a škrob. Říká se tomu keto-dieta. Všimli jste si třeba, že psi živení granulemi a psími konzervami jsou štíhlí a čilí? A že psi, kteří dostávají zbytky lidské stravy, bohaté na sacharidy, bývají tlustí a líní? U lidí to funguje úplně stejně.
Ve víně je pravda, ale i trochu cukru
Špatná zpráva: ve víně je cukr. Dobrá zpráva: jsou výborná vína, kde je cukru velmi málo, nebo dokonce žádný! Jak se v tom tedy vyznat a hlavně – jak je na tom víno ve srovnání s jinými oblíbenými nápoji?
Nevěřte tabulkám, které najdete na internetu. Tam třeba najdete, že bílé víno obsahuje ve 2 dl průměrně 14 g sacharidů. To je 70 g/l! Páni, no to už je těžký slaďák! A to tam vydávají za průměr! Suchá vína u nás mohou mít nanejvýš 9 g cukru na litr, průměrně kolem 6–7 g/l, to je tak 1,5 kostky (5 g) cukru v celém litru. Když si projdeme seriózní (zdůrazňuji!) údaje, zjistíme, že suchá vína jsou po vodě pravděpodobně nápojem s nejnižším obsahem cukru (ponechávám stranou nápoje s umělými sladidly). To je překvapivé zjištění, přesto jsou to lahodné nápoje. Takže, i když se pustíte do keto-diety, sklenička suchého bílého nemůže uškodit. Červené může být ještě vhodnější. Výborná suchá červená mívají i pod 1 g/l, to je prakticky žádný cukr. A když si dáte ty skleničky dvě nebo tři, možná vás to i smíří s tím, že si musíte odpustit oblíbené sladkosti a hranolky.
Pozor na šumivá vína, Cinzano nebo Aperol
Zatím jsme mluvili o tichých vínech. U šumivých, natož fortifikovaných, je to jinak. Šumivé víno označené jako „sec“ (suché) má 17–32 g cukru na litr. Nejoblíbenější „demi sec“ má 32–50 g/l, a to už je celá kostka cukru v pouhém decilitru! Dokonce i už trochu štiplavý „brut“ může mít až 12 g/l, a to je pořád víc, než smí mít obyčejné suché víno. Čím to je? Ty bublinky, oxid uhličitý, dodávají mdlé sladkosti pikantnost, a sladký nápoj se už nezdá tak sladký. To se ví dávno, a proto jsou bublinkové limonády tak oblíbené.
Ještě horší je to s fortifikovanými víny – vermuty, portským, madeirou, a to i když (poněkud drze) nesou přívlastek „dry“. Martini rosso „extra dry“ má asi 30 g (6 kostek) cukru v litrové láhvi, Cinzano dry 40 g/l. To už jsme zase skoro u té kostky cukru v decince. A co teprve ty standardní, které jako „dry“ nejsou označené! Tam je cukru ještě 5x víc! Mívají 150–200 g/l. Např. oblíbený Aperol má 250 g/l, tak to máte 5 kostek cukru v decilitru. Tyto slaďáky tedy raději ne.
Pivo dělá krásná těla
Ale když je žízeň, nejlíp ji uhasí pivo. To je možná pravda, ale co se cukru týče, na víno zase nemá. Poněkud se liší pivo od piva, ale zhruba platí, že už nealkoholické pivo má 20–25 g cukru na litr, tedy jako polosladké víno(!). Oblíbená jedenáctka má asi 30–40 g/l, takže v půllitru jsou 4 kostky cukru a silnější piva mají cukru ještě víc. Přitom nám chuť piva sladká nepřipadá – stejně jako ve vermutech je sladkost maskována hořkostí. V pivě se o to stará chmel, ve vermutu pelyněk.
Hubněte s vínem
Suché víno je součástí racionální diety a na tloustnutí nemá přímý vliv. Hodí se i pro lidi, kteří trpí cukrovkou II. typu, a to je většina lidí nad nějakých 60–65 let. V každém případě všeho s mírou. Suché a polosuché je základ, šumivé na slavnostní přípitek a trochu sladkého na závěr výborné večeře. A když za večer vypijete aspoň tolik vody co vína, nebude vás druhý den bolet hlava.
Luděk Zahradníček
Diplomat na odpočinku RNDr. Luděk Zahradníček v rámci svých povolání žil víc než 12 let v různých částech světa a ochutnal vína ze zemí tradičních i exotických producentů. V letech 1999–2004 pracoval na Ministerstvu zahraničních věcí, kde se věnoval především přípravě vstupu České republiky do EU. Mezi lety 2004–12 působil jako chargé d’affaires v Singapuru, velvyslanec se zvláštním posláním pro vědu a technologie a jako chargé d’affaires zastupoval Českou republiku na velvyslanectví v Harare, které slouží společně pro Zimbabwskou republiku, Malawiskou republiku, Mosambickou republiku a Zambijskou republiku. Je vystudovaný biochemik.
