U nás na Moravě hledíme na česká vína svrchu, a přece se tam réva pěstuje odedávna. Češi na to mají všelijaké pověsti: o svaté Ludmile, babičce svatého Václava, a hlavně o Karlu IV., který asi byl z mládí zvyklý na jihofrancouzská a italská vína, a tak se zasadil o zlepšení vinařství i v Čechách. Obecně ovšem platí, že podmínky pro vinařství jsou v Čechách horší než na Moravě. Však se taky v Čechách vypěstuje jen asi 4–5 % vína z České republiky. Oblast je v EU zařazena do zóny A, takže mošt se v případě potřeby může doslazovat víc než na Moravě. Ale pozor! V zóně A leží i slavné vinice rýnské a moselské, nemluvě třeba o Lucembursku! S určitým nadhledem se také dá říct, že typově se česká vína těm rýnským podobají víc než moravským.
Podoblasti Mělnická a Litoměřická
Navzdory tomu, že plochou vinic jsou Čechy velmi malou oblastí, dělí se ještě na dvě podoblasti, a to Mělnickou (326 ha) a Litoměřickou (322 ha). V Mělníku jsou nejlepší vinice na prudkých svazích přímo nad Labem, podobně jako je tomu v Německu nad Rýnem a Moselou. Strmý svah dostává dostatek slunečního záření a předpoklady jsou tedy dobré. Podobně je tomu v Litoměřické oblasti, kde asi nejznámější vinařskou obcí jsou Velké Žernoseky s vinicemi na svazích nad údolím Labe.
Jak řečeno, my Moravané na české víno pohlížíme s nedůvěrou. Socialistické zemědělství se na českých vínech podepsalo snad ještě hůř než na moravských, a tak koupit si třeba láhev mělnické Ludmily vyžadovalo donedávna určitou odvahu a sebezapření. Víno (je z odrůdy Müller Thurgau) bývalo tvrdé, bez fantazie. Ale i v Čechách se poměry zlepšily. Doporučuji zúčastnit se nějaké degustace českých vín, takové se ovšem v Brně konají jen výjimečně. Zkrátka, už je to mnohem lepší. Možná se na tom podílí i klimatické změny; v poslední době mám z meteorologických hlášení dojem, že je v Čechách tepleji než u nás na Moravě.
Víno na haldách
Na rozdíl od Moravy jsou vinice v obou českých podoblastech velmi roztroušené, a tak k Mělnické podoblasti patří třeba i vinice v Kutné Hoře a u Čáslavi. V Litoměřické oblasti, blízko Mostu, zase už v 70. letech min. století přemýšleli, jak využít místní haldy a výsypky, vedlejší produkt těžby uhlí. Půda tam je pro náročnější plodiny příliš chudá, ale réva je v tomto ohledu velmi nenáročná, potřebuje hlavně slunce. A strmé svahy hald s tmavou půdou hodně absorbují sluneční záření. Tak vzniká teplé, pro révu příznivé, mikroklima. Pěstují se tam dokonce i modré odrůdy.
Svatováclavská vinice
Když jsme u toho „Francouze“ a zároveň největšího Čecha Karla IV., budiž řečeno, že vinice jsou i v blízkosti jeho hradu Karlštejna. Je tam dokonce už od roku 1919 Výzkumná stanice vinařská, která se specializuje na pěstování révy v okrajových oblastech.
Karel ovšem sídlil hlavně na Pražském hradě, i tam byla poměrně nedávno obnovena Svatováclavská vinice (dříve nesla jméno Na Opyši) – to je nejvýchodnější výběžek pahorku, na kterém Hrad stojí. Je to jen kousek od stanice metra Malostranská. Tamní víno můžete ochutnat v sousední restauraci Villa Richter, poměr kvalita/cena je ovšem, jak se v takovém místě dá čekat, značně nevýhodný. Ovšem je to prý nejstarší vinice v Čechách, tak to nekupte!