Nejvýchodnější moravská podoblast má několik zvláštností:
- Je tradičně slovanská. Skoro celé území bylo odedávna osídleno Slovany. Po válce zde nedošlo k vysídlování celých vesnic jako v ostatních podoblastech. Tady bylo jádro Velkomoravské říše.
- Má ze všech oblastí nejvíc vinařských obcí (118) i viničních tratí (418).
- Ale taky nejvíc pěstitelů – 7 688!
- Plocha osázených vinic je 4 469 ha, takže na jednoho pěstitele připadá jen něco přes půl hektaru. Je to oblast s převahou drobných, rodinných vinařství.
- Kdysi prý u Blatnice pod svatým Antonínkem vlastnila vinici sestra J. A. Komenského. Jistě i tento patron českých učitelů a emigrantů v mládí pil zdejší víno. Tehdy se na těch 18 let ještě tak nehledělo.
Vlastně je to asi pro tradiční moravské vinařství – spolu s podoblastí velkopavlovickou – oblast nejtypičtější. Není úplně homogenní: jiné jsou vinice mezi Břeclaví a Hodonínem (Tvrdonice, Moravská Nová Ves), jiné jsou Prušánky a Dolní Bojanovice o trochu výš, a zase jiné je Kyjovsko, Bzenecko, Strážnicko a Blatnicko. Asi je to nejrozmanitější ze všech podoblastí. Posuďte: do roku 2004 jsme měli 10 vinařských oblastí – a dnešní Slovácká podoblast vznikla sloučením šesti z nich! Rozmanité je podloží i svažitost terénu. Tomu odpovídají také vína. Jsou různorodá a odrážejí svůj terroir.
Typické odrůdy
A které odrůdy jsou pro Slovácko nejtypičtější? Dobrým vodítkem je, co dovolují slovácká sdružení VOC označit jako víno originální certifikace: VOC Slovácko dovoluje predikát VOC přidělit pouze vínům ze čtyř bílých odrůd: Muškát moravský, Rulandské bílé, Ryzlink rýnský a Ryzlink vlašský a ze dvou odrůd modrých: Rulandské modré a Frankovka. Ostatně Muškát moravský, dříve zvaný MOPR, nádherná aromatická odrůda, byla vyšlechtěna v této podoblasti ve vinicích na úpatí Chřibů v Polešovicích nedaleko Bzence.
Vedle VOC Slovácko existuje v naší podoblasti ještě menší VOC Blatnice, což je vlastně spolek Cech blatnických vinařů. Ten připouští certifikaci vín z Ryzlinku rýnského a ze skupiny burgundských odrůd: Rulandské bílé, Rulandské šedé a Chardonnay. Konečně zde máme sdružení VOC Bzenec, které se profiluje na Ryzlinku rýnském a Rulandském bílém. Však také „rýňák“ z Bzence býval znám a oceňován pod jménem Bzenecká lipka.
Aby toho nebylo málo, celkem nedávno, v roce 2018, vzniklo VOC Mutěnice. Tam jsou nejvíc hrdí na odrůdy Ryzlink rýnský, Sylvánské zelené, Tramín červený a Zweigeltrebe.
Takže všude vede královská odrůda „rýňák“, který je také vysázen na největší ploše ze všech odrůd. Hned za ním je nejvíc ceněna rulanda bílá, čili Pinot blanc. To samozřejmě neznamená, že byste neměli ochutnat i vína z jiných odrůd! Právě odrůdová pestrost je pro Slováckou podoblast typická a odlišuje ji i od sousedního Dolního Rakouska, kde dominuje Veltlínské zelené.
Sklepní vesničky
Pro Slováckou a Velkopavlovickou oblast jsou taky typické sklepní uličky, spíš bychom měli říct sklepní vesničky. Za obcí v místech, kde sprašové vrstvy umožnily vykutat sklípky, jsou z nich celá městečka. Vchody do sklepů bývají zdobeny typickými slováckými ornamenty. K nejznámějším patří Nechory u Prušánek a Plže u Petrova. Ty jsou dokonce vesnickou památkovou rezervací.
Kousek za slovenskými hranicemi je město Skalica, jediná slovenská vinařská obec na západní straně Karpat. Nebýt hranice, mohla by taky patřit ke Slovácké podoblasti. Tam dělají typický Skalický rubín, cuvée s převahou Frankovky a trochou Portugalu a Svatovavřineckého.